25.11.2022 16:20
V druhém díle článku vám přinášíme přehled dalších pěti českých fotbalistů, kteří nikdy v kariéře nenastoupili v tuzemské nejvyšší soutěži. Při jejich představování se vydáme na Balkán, po stopách jednoho z největších talentů posledních let a představíme si také novopečeného kapitána vedoucího celku jedné z evropských lig, jeho jméno řadě fanoušků mnoho neříká.
5. Stefan Simič (Hajduk Split) - 27 let
Stoper s chorvatskými kořeny, který se narodil v Praze, s fotbalem začínal ve Slavii. Z té se v necelých 17 letech vydal do italského Janova, stejně jako gólman Lukáš Zima, kterého jsme vám představili v prvním díle článku. V mládežnických týmech Janova působil rok a půl, poté si ho vyhlédl slavný AC Milán. V dresu jeho Primavery si zahrál UEFA Youth League a slavil triumf v prestižním Viareggio Cupu. Na dospělý fotbal se adaptoval nejprve na hostování v druholigovém italském Varese a poté v Mouscronu v belgické lize. Za A-tým Rossoneri nakonec nastoupil do jediného utkání, na podzim roku 2018 odehrál celé utkání základní skupiny Evropské ligy proti lucemburskému Dudelange. Následovala nepříliš vydařená hostování v Serii A v týmech Crotone a Frosinone a po nich Simič přestoupil do chorvatského Hajduku Split. V něm působí dodnes, celkem v jeho dresu nastoupil do 86 utkání a v loňské sezóně s ním slavil triumf v chorvatském poháru (viz foto). Účastník mistrovství Evropy U21 z roku 2017 ve dvou přátelských utkáních nastoupil i za A-tým reprezentace.
Stoper s chorvatskými kořeny, který se narodil v Praze, s fotbalem začínal ve Slavii. Z té se v necelých 17 letech vydal do italského Janova, stejně jako gólman Lukáš Zima, kterého jsme vám představili v prvním díle článku. V mládežnických týmech Janova působil rok a půl, poté si ho vyhlédl slavný AC Milán. V dresu jeho Primavery si zahrál UEFA Youth League a slavil triumf v prestižním Viareggio Cupu. Na dospělý fotbal se adaptoval nejprve na hostování v druholigovém italském Varese a poté v Mouscronu v belgické lize. Za A-tým Rossoneri nakonec nastoupil do jediného utkání, na podzim roku 2018 za AC odehrál celé utkání základní skupiny Evropské ligy proti lucemburskému Dudelange. Následovala nepříliš vydařená hostování v Serii A v týmech Crotone a Frosinone, po nichž Simič přestoupil do chorvatského Hajduku Split. V něm působí dodnes, celkem v jeho dresu nastoupil do 86 utkání a v loňské sezóně s ním slavil triumf v chorvatském poháru (viz foto). Účastník mistrovství Evropy U21 z roku 2017 ve dvou přátelských utkáních nastoupil i za A-tým reprezentace.
4. Tomáš Petrášek (Raków) - 30 let
Příběh bezmála dvoumetrového urostlého stopera je skutečně pozoruhodný. Petrášek začínal s velkým fotbalem v Hradci Králové, kde se ale nikdy neprosadil do A-týmu, a místo toho se několik let protloukal po druhé a třetí lize, v barvách Roudnice, Kolína nebo Vyšehradu. V létě 2016 přestoupil z Viktorie Žižkov do tehdy třetiligového (!) polského Rakówa Częstochowa. Od té doby prožil s klubem báječný výšlap ze třetí nejvyšší soutěže až mezi absolutní polskou špičku, pomohl ke dvěma triumfům v polském poháru, jednomu vítězství v superpoháru a stal se kapitánem mužstva. Ve 160 odehraných zápasech v jeho dresu nastřílel fantastických 33 branek! V průběhu angažmá se v týmu potkal s krajany Petrem Schwarzem a Danielem Bartlem. Letošní sezónu mu bohužel výrazně komplikuje zranění, Raków i přesto vévodí tabulce polské ligy a míří za vytouženým titulem. Předloni debutoval v 28 letech v národním týmu, odehrál za něj celkem tři zápasy.
3. Josef Kvída (Pafos) - 25 let
Jeden z nejméně známých hráčů v našem výběru se z nadějného mladíka “ztraceného” kdesi v zahraničí postupně nenápadně propracoval až v oporu a kapitána týmu lídra kyperské ligy! Příbramský odchovanec odešel do zahraničí v létě 2015, když zamířil do nizozemského PEC Zwolle. V juniorských výběrech se mu dařilo, do A-týmu ale nikdy trvale neprorazil a v součtu za něj nastoupil jen dvakrát v Eredivisie. Po ročním hostování v Almere odešel do druholigového Nijmegenu, s nímž mu jen těsně unikl postup do první ligy. Po dvou letech zamířil na Kypr, kde v dresu Pafosu působí dodnes. Odehrál za něj dohromady již 67 utkání a do posledních zápasů vedl mužstvo s kapitánskou páskou. Pafos, za který v minulosti nastupoval i Zdeněk Folprecht, momentálně vévodí kyperské lize. Kvídův starší bratr Jan je rovněž profesionálním fotbalistou, nastupoval ve Fortuna lize v dresu Příbrami, dříve působil i v Hradci Králové.
2. Jan Žambůrek (Viborg FF) - 21 let
Současný kapitán české jednadvacítky se do zahraničí vydal v létě 2018, když ze Slavie přestoupil do anglického Brentfordu. Spolu s ním do celku dnešního účastníka Premier League zamířil sparťanský Matěj Majka, který dnes nastupuje za třetiligový Sokolov. Oba mladíci se zařadili do kádru jeho rezervy, která funguje velmi specificky. Neúčastní se žádné oficiální soutěže, namísto toho cestuje po ostrovech a Evropě, kde se utkává v přátelských zápasech s juniorskými celky elitních velkoklubů a profesionálními celky z nižších lig. Žambůrek následně působil půl roku na hostování v třetiligovém anglickém Shrewsbury, minuty sbíral i v A-týmu Brentfordu, v jehož dresu naskočil (převážně v Championship) celkem do 29 utkání, v nichž si připsal 2 gólové asistence. V Premier League nicméně nikdy nenastoupil a nakonec letos v zimě přestoupil do spřáteleného dánského Viborgu, kterému se upsal na tři a půl roku. Dohromady za dánský celek odehrál již 37 zápasů, mj. i v kvalifikaci Evropské konferenční ligy, před pár týdny premiérově skóroval v dánské lize. S reprezentací U21 se připravuje na nadcházející EURO, kam se lvíčata letos kvalifikovala. Šampionát se koná příští rok v Gruzii a v Rumunsku.
1. Václav Černý (Twente) - 25 let
Někdejší zlatý chlapec českého fotbalu ve své kariéře statečně bojuje vůči časté nepřízni osudu v podobě opakujících se vážných zranění. Již v 16 letech přestoupil z Příbrami do Ajaxu Amsterdam. V proslulé akademii De Toekomst patřil mezi nejtalentovanější, s dorostem získával tituly, brzy debutoval v A-týmu a poté, co v Evropské lize sestřelil Celtic Glasgow, se zdálo, že ho v rozletu nic nezastaví. V říjnu 2017 však přišlo první zranění kolene, které mu vystavilo stopku na 11 měsíců. Zároveň se v Ajaxu formovala výjimečná generace hráčů, která později vstoupila do historie památným tažením v Lize mistrů, a Černý se po návratu v nabušené sestavě prosazoval jen velmi těžko a nastupoval jen za druholigovou rezervu. Zvolil proto odchod do Utrechtu, kde se mu ovšem vůbec nedařilo, po další sezóně tak opět změnil působiště a oblékl dres Twente, ve kterém působí dodnes. V něm se rozehrál k fantastickým výkonům, vysloužil si dokonce pozvánku do reprezentačního týmu, loni v lednu však utrpěl přetržení vazů v koleni, které ho opět vyřadilo ze hry na dlouhé měsíce. Mezitím do Twente přestoupil jeho krajan a spoluhráč z reprezentace Michal Sadílek. Černý se dokázal po zotavení rychle vrátit na hřiště a postupně se snaží dostat zpět do původní formy. V úvodu této sezóny se stal prvním hráčem Twente po bezmála 10 letech, kterému se povedlo vstřelit ve dvou po sobě jdoucích utkáních alespoň dvě branky.
Máte námět na další témata článků, které by mohly vyjít na našem webu? Napište nám tipy do komentářů, nebo do zpráv na naší facebookové stránce!
